Bakterie zabila uživatele infuzního léku Lemtrada

Uživatelé zatím nejúčinnějšího léku na RR-RS - léku Lemtrada (účinná látka alemtuzumab) - by se měli vyhýbat konzumaci nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků, a to zejména měkkých sýrů (i zrajících, a to včetně sýrů typu Feta, Camembert a dalších plísňových, Brie, Mozzarella a Gorgonzola), jogurtů s živou kulturou a také paštik, uzenin a dalších nedostatečně tepelně zpracovaných masných výrobků a ryb. A to nejen nejméně jeden měsíc po cyklu tří až pěti infuzí, jak doporučuje výrobce v Souhrnu informací o přípravku (SPC). Ve vlastním zájmu by se měli vyhýbat výše uvedeným potravinám také několik týdnů až měsíců před každým cyklem infuzí alemtuzumabu.
Lékaři v zahraničí totiž zaznamenali už 22 pacientů, kterým byly podávány infuze alemtuzumabu a u kterých následně propukla listeriová infekce. Z toho tři pacienti s různými diagnózami následkům této bakteriální nákazy podlehli.
Je mezi nimi i 43letá pacientka s RS, která podlehla meningoencefalitidě jen dva dny po páté infuzi Lemtrady podané v rámci prvního cyklu infuzí. Další pacientce, která podlehla následkům nákazy listerií už v roce 2009, byla Lemtrada podávána pro onkologické onemocnění. Třetí obětí listeriové infekce při podání alemtuzumabu je muž, který zemřel v roce 2016, ale u kterého není známo, zda se léčil s RS, nebo zda mu byly tyto infuze podány pro onkologické onemocnění.
Norští lékaři s odkazem na seznam Světové zdravotnické organizace (WHO) i na kazuistiky publikované v odborné literatuře uvádějí, že listeriová infekce dosud propukla u 16 pacientů s RS léčených alemtuzumabem, z toho u 11 se projevila už po prvním cyklu 5 infuzí a u zbývajících pěti pacientů byla zjištěna až po druhém cyklu 3 infuzí. Podle výrobce Lemtrady to představuje při 11 500 pacientech s RS, kteří tento lék užívají (údaj z ledna 2017), riziko 0,1 %.
Zatím poslední pacientkou, u které se listeriová infekce projevila po podání alemtuzumabu, je zhruba 50letá žena s RS v Norsku, pro kterou byl alemtuzumab už čtvrtým lékem na RS během dvou let (předtím užívala interferon beta 1-a, Gilenya, Tysabri). Už několik hodin po podání závěrečné, tedy třetí infuzi Lemtrady podané v rámci druhého cyklu, se u ní vyskytla 40stupňová horečka, nevolnost s bolestí břicha a také bolesti hlavy střední tíže, což neurologové zpočátku považovali za velmi častou infuzní reakci. Pacientka byla dehydratovaná, nicméně měla normální krevní tlak. Stěžovala si také na ztuhlý krk. Její CRP dosáhlo hodnoty 180 (!), lymfocyty byly pod hladinou detekovatelnosti, ale počet granulocytů byl v normě. Pacientka neměla žádné nové neurologické příznaky. Následný rozbor krve ukázal přítomnost bakterie Listeria monocytogenes a vyšlo najevo, že pacientka snědla zhruba 3 dny před podáním Lemtrady měkký sýr a také syrový párek (což bývá častým zdrojem bakterií listeria). Po včasném odhalení listeriózy a následném podání antibiotik (ampicilin a trimethoprim sulphamethoxazole) se tato pacientka rychle zotavila.

Listeriová nákaza, která bývá nejčastěji způsobena konzumací infikovaných potravin, může vyvolat meningitidu (zánět mozkových blan), encefalitidu (zánět mozku) i septikémii (bakteriální infekce se šíří krevním řečištěm do různých orgánů v těle), což jsou závažná onemocnění s úmrtností 20-40 %. Tato infekce je velmi nebezpečná především pro oslabené jedince - například imunokomprimované, mezi které patří také pacienti s RS, kteří užívají nebo užívali různé imunosupresivní a imunomodulační léky.
V případě Lemtrady se tak stává problematickým zejména rutinní podávání vysokých dávek kortikosteroidů před infuzemi alemtuzumabu. Toto preventivní opatření sice výrazně omezuje riziko infuzní reakce, jež se v klinických zkouškách vyskytovala až u 90 % uživatelů alemtuzumabu, ale na druhou stranu také může prodloužit inkubační dobu, která u listerie činí obvykle 1-70 dní. Představuje to tedy zvýšené nároky na edukaci i ostražitost zdravotníků, kteří Lemtradu pacientům podávají.